Agroekologie a klimaticky chytré zemědělství jsou dva vzájemně propojené přístupy, které se snaží podporovat udržitelné a odolné zemědělské systémy. Využitím principů agroekologie a integrací klimaticky chytrých postupů mohou zemědělci a lesníci zvýšit produktivitu a zároveň zmírnit dopad změny klimatu.
Pochopení agroekologie
Agroekologie představuje holistický přístup k hospodaření, který klade důraz na provázanost ekologických, sociálních a ekonomických faktorů v zemědělské produkci. Podporuje uplatňování ekologických principů při navrhování a řízení agroekosystémů, které jsou nejen produktivní, ale také šetrné k životnímu prostředí.
Klíčové principy agroekologie
- Biodiverzita: Agroekologie se zasazuje o zachování a posílení biologické rozmanitosti v zemědělské krajině, přičemž uznává roli různorodých ekosystémů při podpoře odolných a produktivních farem.
- Zdraví půdy: Zdůrazněním důležitosti půdy jako živého ekosystému se agroekologie snaží zlepšit úrodnost půdy, strukturu a biologickou aktivitu prostřednictvím udržitelných postupů, jako je střídání plodin, krycí plodiny a organické úpravy.
- Adaptace: Agroekologie podporuje návrh zemědělských systémů, které se přizpůsobí měnícím se podmínkám prostředí a nabízejí odolnost vůči proměnlivosti klimatu.
- Sociální spravedlnost: Integrace sociálních a kulturních dimenzí agroekologie si klade za cíl podporovat spravedlivé a spravedlivé vztahy mezi všemi aktéry v rámci potravinového systému, přičemž uznává práva a příspěvky drobných farmářů a marginalizovaných komunit.
Odhalení klimaticky chytrého zemědělství
Climate-smart zemědělství (CSA) integruje cíle zvýšení produktivity, přizpůsobení se změně klimatu a zmírnění emisí skleníkových plynů v udržitelném rámci. Snaží se řešit složité výzvy, které představuje změna klimatu, a zároveň zajistit potravinovou bezpečnost a udržitelnost životního prostředí.
Komponenty klimaticky chytrého zemědělství
- Udržitelná intenzifikace: CSA se zaměřuje na zvýšení zemědělské produktivity při minimalizaci dopadu na životní prostředí, často prostřednictvím přijetí efektivního využívání zdrojů, vylepšených odrůd plodin a agroekologických přístupů.
- Adaptace: CSA si uvědomuje potřebu vyrovnat se s riziky souvisejícími s klimatem a propaguje postupy a technologie, které zvyšují adaptační kapacitu zemědělských systémů, jako jsou techniky šetřící vodu, odolné odrůdy plodin a diverzifikované zemědělské systémy.
- Zmírnění: S ohledem na příspěvek zemědělství k emisím skleníkových plynů CSA podporuje přijetí postupů, které snižují emise a zvyšují sekvesstraci uhlíku, jako je agrolesnictví, konzervační zemědělství a lepší hospodaření s hospodářskými zvířaty.
- Budování odolnosti: CSA klade důraz na rozvoj odolných zemědělských systémů a živobytí, které zemědělcům umožňují vyrovnat se s proměnlivostí klimatu a extrémními povětrnostními jevy, často pomocí strategií snižujících rizika a diverzifikovaných zdrojů příjmů.
Integrace agroekologie a klimaticky chytrého zemědělství
Sladěním zásad agroekologie se strategiemi klimaticky chytrého zemědělství mohou zemědělci a lesníci dosáhnout synergických výsledků, které přispějí k udržitelné produkci potravin odolné vůči klimatu. Tato integrace zahrnuje přijetí agroekologických postupů v rámci klimaticky chytrého zemědělství, což vede ke zvýšené ekologické udržitelnosti, odolnosti a produktivitě.
Příklady synergických praktik
Některé příklady toho, jak lze integrovat agroekologii a klimaticky chytré zemědělství, zahrnují podporu agrolesnických systémů, které zvyšují biologickou rozmanitost, sekvestrují uhlík a poskytují řadu výhod pro zemědělce a životní prostředí. Podobně je použití ochranných zemědělských technik, jako je minimální narušení půdy a trvalý půdní pokryv, v souladu s agroekologickými i klimaticky inteligentními zásadami, což přispívá ke zlepšení zdraví půdy a odolnosti vůči klimatu.
Integrace agroekologie a klimaticky chytrého zemědělství představuje slibnou cestu k udržitelnému zemědělství a lesnictví, která nabízí komplexní přístup, který se zabývá ekologickými, sociálními a ekonomickými rozměry produkce potravin a zároveň čelí výzvám změny klimatu.